Historie obce

Za nejstarší doklad o Střeni je považována listina krále Václava I. datovaná 1. září 1249 v Praze. Panovník v ní potvrzuje kláštěru Hradisku držbu vsi Hejčína a určuje přesné hranice klášterního majetku. Hraniční čára vedla od vsi Černovír k místu zvanému Plaz a odtud nahoru směrem k severu až k místu, označenému v listině "Vstrene" (et de Plaz usque Wstrene superius versus aquilonen). Výklad tohoto zdánlivě jednoznačného pramene ovšem není bez pochybností.

Nejasný je rovněž výklad predikátu jistého Chotěbora "de Stren", který vystupuje jako svědek v listině krále Jana Lucemburského z r. 1318, v níž vladař odevzdává olomouckému biskupovi Konrádovi opevněný Ostroh na řece Moravě. A tak zřejmě prvním skutečně prokazatelným dokladem o existenci vsi Střeň zůstává zápis v knize půhonné a nálezové olomoucké cúdy z r. 1390.

V roce 1498 se dostává ves řečená Vstržeň  do rukou Jana Pňovského ze Sovince, nejvyššího sudího Markrabství moravského a majitele sousedních Pňovic.

Samotné jméno Střeň má dle názorů jazykovědců dvojí výklad. Buď se jedná o místo ležící na hlavním z řady vodních toků, nebo o lokalitu porostlou třtinou, tj. rákosím.

Velký význam v životě střeňských usedlíků měla od pradávna řeka Morava se svými rameny. Obec byla od středověku domovem rybářů a výnos z rybolovu byl důležitou součástí vrchnostenských příjmů. Stejnou roli hrál v životě osadníků lužní les se svým přírodním bohatstvím. Střeňští se zabývali včelařením, spojeným s výrobou medu a vosku pro kostelní účely, káceli dříví pro vlastní užitek a zejména pro potřeby vrchnosti. Jak dokládají pozdější prameny, byla ves i sídlem panského myslivce, který střežil honitbu bohatou na černou i vysokou zvěř. Na políčkách a lukách získaných pracným mýcením lesního porostu dobývali místní rolníci v potu tváře skromné živobytí, z něhož odváděli notný díl v penězích i naturáliích vrchnosti. Na pastvinách užívaných spolu s Nákelskými a Mezickými, ale i ve vrchnostenských lesích pásli svůj dobytek.

V r. 1826 došlo k významné události ve správních dějinách obce. Sousední ves Lhota spojená v minulosti s Náklem, vedla s tamními sedláky spor o pastviny. Lhotští přestali chodit do Nákla na obecní schůze a požádali vrchnost, aby je od Nákla oddělila a připojila ke Střeni. Tak se i stalo, o čemž svědčí společná pečeť obou vsí z r. 1850. Lhota zůstala součástí Střeně do r. 1919.

Znak obce

Návrh znaku obce zhotovil v roce 2000 proslulý heraldik Jiří Louda. Použil prvky obsažené v obecní pečeti z roku 1706 s autentickým textem „PECZET VBCE DIEDINI TRZENE 1706“.

Pozadí vyplňuje list zelené barvy, na kterém se nachází stříbrný rak. Krunýř mu zdobí červený středový kříž (kříž sv. Jiří). Zelený list znázorňuje rozsáhlé lesy, jež naši obec obklopují. Rak zastupuje vodní říši v blízké řece Moravě a oblasti Pomoraví, červený heroldský kříž na těle vzácného živočicha zase představuje standardu svatého Jiří – patrona vojáků, skautů i římskokatolické farnosti v Nákle. Právě do jejího území Střeň historicky spadá.

Znak obce Střeň schválil Parlament České republiky. Slavnostní dekret předal předseda Poslanecké sněmovny tehdejšímu starostovi Vladimíru Kamínkovi 28. února 2000. Slavnostní uvedení praporu a znaku obce Střeň coby symbolu naší obce se uskutečnilo v sále kulturního domu za hojné účasti občanů a pozvaných hostů 9. dubna 2000, kde starosta obce slavnostně odhalil střeňský prapor jako budoucí trvalý „Znak obce Střeň“.

Více z historie obce se můžete dočíst v knize Historie obce Střeně. Ukázka k nahlédnutí je zde.

Historické fotografie naleznete ve fotogalerii.

Citováno a čerpáno z: VACA, Božetěch. Historie obce Střeně. Střeň: Obecní úřad, 1999. ISBN 80-85834-68-5.

Obec Střeň vydala v roce 2019 knihu s názvem HISTORIE OBCE STŘEŇ. Součástí publikace je také DVD obsahující fotografie, které se do knihy nevešly. Kniha je v prodeji na Obecním úřadě ve Střeni za cenu 300,- Kč.

KAMÍNEK, Vladimír, Jiří NEVIMA, Blanka KROUPOVÁ, Pavel POSPĚCH, Miroslav KOUDELA, František ADAMEC, Božetěch VACA a Ivo MACHAR, ed. Historie obce Střeň. Druhé, doplněné vydání. Střeň: obec Střeň, 2019. ISBN 978-80-7326-306-5.

Do historie obce je možné ponořit se také přes záznamy z obecních kronik. Historické zápisy ze schůzí obecních výborů a pamětní knihu obce si můžete stáhnout přes odkaz na webových stránkách obce.